Srpen 2008

Libuš a Písnice – Dvě různá panství

13. srpna 2008 v 21:54 | Matěj Kadlec |  Libuš
První článek seriálu "Z dějin Libuše", jehož další pokračování dala základ těmto stránkám, vyšel v říjnu loňského roku (10/2007) v časopise U nás. Jeho redaktorka Hana Kolářová k němu napsala tento úvod:
Ano, historicky Libuš patřila pod kunratické panství a Písnice pod břežanské. Až doba nedávno minulá nás spojila vjedno. Jaké dějepisecké potíže s tím souvisejí a co s tím hodlá udělat, píše exkluzívně pro časopis U nás student historie na Masarykově univerzitě v Brně Matěj Kadlec. A také prosí: "Hledám pamětníky, historické doklady a prameny pro zpracování dějin Libuše a Písnice!"

Archiv Libuš

11. srpna 2008 v 0:29 | Matěj Kadlec |  Libuš
2008.11.02 Začátek rovnání elektronické dokumentace k Archivu Libuš doposud nastřádané.
2008.10.31 Návštěva knihovny národního muzea. Nahlédnutí do Krolmusova deníku z roku 1853, literatury o dotaz na dohledání dalších dílů. Kontrola záznamů dle Archivu českého. Nalezeny nejasnosti i nové zmínky snad o Libuši.
2008.10.27 Měření tlouštky zdí v Libušská čp.1 - dle toho a půdorysu lze také určit stáří budovy. Viz. Stavebně historické průzkumy (dále jen SHP)
2008.10.25 Pí. Jindra Hnátková zaslala dalších 7 fotografií do AL. Rovnání souborů.
2008.10.24 AHMP - Fond rukopisů 2154 - originál. Měření tloušťky zdí ve sklepě čp. 1.
2008.10.17 NACR - Dejvická, Desky zemské velké (DZV) 166 F18 a B24 - originál. Zápis o Adamovy Hýzrlem z Chodův a vizitaci Jana Římského. Digitalizováno. Desky dvorské, kn. Půhonná 1407-1530, str. 523 Záznam z roku 1485 o vypálení Libuše neobjeven - digitalizováno.
Zjišťování ohledně libušské návsi pro článek v časopisu U nás.
2008.10.15 AhmP - fond rukopisů 2154 folio 25. Zápis o rychtáři z roku 1539 nezmiňuje Libuš ale nejspíše Libež (Libess) nedaleko Benešova. Otázka je, mohla-li patřit pražanům. Kopie na mikrofilmu nepříliš kvalitní, objednán originál.
2008.10.11 Návštěva libušské tvrze - kontrola zastřešení, zaznamenání očividného betonového dostavení severního sklepení. Návštěva a prohlídka tvrze cholupické. Snad viditelná ohradní zeď na kraji pole dle plánku z písnické kroniky k r. 1952. Možná, že právě zeď vymezila prostor orbě, hranice ople připomíná tvarem nákres a i jinak je hranice v místě nelogickém. Cesta v místě (zdiva?) přechodu na pole tvoří schod.
2008. září Objednány další pohlednice na www.aukro.cz, odznak FSC Libuš, návštěva místní knihovny, p. Nosek.
2008.09.27 O spoluprávi požádán památkář ing.arch. Ladislav Svoboda. Jedná se o prohlášení domu čp. 1 za kulturní památku. Vycházíme z paragrafu 3 odst. Zák. 20/1987.
2008.09.25 Kniha Čtení o Novém hradě a Kunraticích autora cyrila Merhouta v antikvariátu Lužiny za 250 Kč je cár papíru. Zažloutlý papír s utrženými deskami a vypadávajícími papíry nemá jinou hodnotu než informace. Obsah je však k dispozici v elektronické podobě.
2008.09.24 Došel pohled Libuš u Prahy - autobus na Libušské v místě křižovatky na Modřany. Je zcela zachovalý, neprošlý poštou. Uložen v archivu BRU.
2008.09.19 Setkání s Mgr Petraou Zemanovou z ÚAPPSČ, jež má na starosti archeologický výzkum na Libuši. Byl jí ukázán dům čp. 1, zhodnocení pošle e-mailem. Likvidace mladých stromků a plevelu v bezprostřední blízkosti severního sklepa. Kořeny mohou provalit zeď! Úprava zastřešení sklepa a ochrana zdí mimo zastřešení. (viz. foto severní sklep k tomuto datu)
2008.19.18 Návštěva archivu hl.m. Prahy, prohlédnuta matrika ZBR Z2, Libuš nenalezena. Zastávka u kronikáře Zemana. Digitalizace snímků Betáně z obrazů v interiéru této restaurace. Nafocení snímků pro pohlednice Kunratic.
2008.09.06 Návštěva u kunratického kronikáře Zdeňka Zemana. Darem Archivu Libuš získány ročníky 1993-96 místního časopisu Kronikář. Navázána širší spolupráce. Zejména fotografie.
2008.09.05 Další návštěva písnické a cholupické tvrze. Nafoceny snímky pro Písnici na pohlednice.
2008.09.03 Národní archiv - získána Indikační skica stabilního katastru. Pro Libuš, Lhotku, Modřany - část. Jasná pozice míst V Hrobech a V Soudném.
2008. srpen Druhá schůzka se starostou, bylo nutné rozhovor učinit znovu. Budou zhotovany pohlednice MČ Praha - Libuš + zjistí se finanční náročnost archeologického výzkumu.
12.08.2008 Přidán článek LIBUŠ A PÍSNICE - DVĚ RŮZNÁ PANSTVÍ.
10.08.2008 Přidán článek GEOGRAFICKÝ HOPRIZONT NAŠICH PŘEDKŮ.
08.08.2008 Objednán originál libušské pohlednice od sběratele z Příbrami za 129 Kč a kniha originál Cyrila Merhouta - Čtení o Novém hradě a Kunraticích z pražského antikvariátu za 250 Kč.
2008.08.06 Dopoledne schůzka se starostou Mrázem. Rozhovor o domu čp. 1, archeologický výzkum apod. Odpoledne s Pavlem Kuriščákem měření na Novém hradě v Kunratickém lese.
2008.08.03 Založen soubor Organizace práce, editace Archivu Libuš. Hledáno místo zavraždění Adama Hýzrle podle popisu Cyrila Merhouta. Originál jeho knihy Čtení o Novém hradě a Kunraticích objednán v internetovém antikvariátu za 250 Kč.
02.08.2008 Nafoceny panoramatické snímky 360° návsi na Libuši.
Jsou ve dne i v noci a snažím se je dostat na stránky. Zatím jsou alespoň v nižší kvalitě k dispozici v Galerii: Panorama Libuše.
23.07.2008 byl založen Archiv Libuš. Podrobnosti přinese připravovaný článek se seznamem dosavadních písemností a fotografií. Máte něco co by v paměti obce nemělo chybět? Kontaktujte autora těchto stránek.
Zapomenutý díl libušské matriky objeven! Lze odhalit první osadníky na zpustlé Libuši! 24.07.2008 byla provedena první část digitalizace. Samozřejmě o tom také chystám samostatný článek. Zde alespoň malá ukázka: Nejstarší matriční zápis o narození ve vsi Libuši.Genealogický zápis-volně: Rok nastálý 1691, 14. ledna. Ves Libuš. Pokřtěno dítě jménem Ludmila, dcera Václava Hrušky a Marjány. Kmotra Dorota Sladková, Kunratice a Ludmila dcera z Betáně kovářova. Kmotr Jan Butus z Betáně.
<- <- Chcete také vidět, jak vypadají nejstarší zápisy k vašemu rodu? Napište si o ně! <- <-
A ještě nejstarší nalezený zápis z matriky narozených pro ves Písnici z 20.02.1656. myslím že česky psaný text přečte každý...

Nabídka genealogických rešerší

10. srpna 2008 v 23:41 | Matěj Kadlec |  Rodokmen
Rozhodnout se a učinit první krok k rodopisnému bádání je snadné. Na začátku postačí jméno, příjmení, rok a místo narození výchozí osoby. Pro hledání přímo v archivu je výhodné mít údaje minimálně sto let staré, ale i s mladšími daty lze bádání začít. Stačí si jen vybrat, která z následujících variant Vám vyhovuje nejvíce.

Typy rodopisného bádání:

Propojení jedné osoby s jedním (nejstarším) předkem. Např. při pátrání po vzniku určitého příjmení.


2.Rodokmen:
Všichni potomci jedněch rodičů, zakladatelů rodu, nesoucí stejné příjmení a jejich přivdané partnerky. Možné hledat vzdálené žijící příbuzné.

3.Rodinná kronika:
Vychází z rodokmenu. Doplněné o další archivní prameny (pozemkové knihy, domovské listy, policejní přihlášky) Sepsané a svázané dějiny rodu.

4.Rozrod:
Všichni potomci jedněch rodičů se svými partnery, bez ohledu na příjmení. Důležitá je pokrevní příbuznost. Možné hledat vzdálené žijící příbuzné.


Rozrod


Základní bádání, kdy se hledají všichni přímí předci libovolné osoby. To znamená rodiče, prarodiče, a tak dále.

Rodinný vývod
6.Speciální bádání:
Libovolné genealogické bádání podle specifikovaného písemného zadání. Vyhledávání jednotlivých záznamů.

Často kladené otázky - viz stránky pana ing. Karla Dvořáka.


Pražské groše 1300 – 1547.

1. Přímá linie

10. srpna 2008 v 23:32 | Matěj Kadlec |  Rodokmen
Jistě víte, kdo byl váš otec a snad i děd, znali jste možná i svého pradědu, ale co prapraděda? A co praprapraděda a prapraprapraděda? Tak právě a jenom tyto předky sleduje otcovská přímá linie. Slouží však k propojení jakýchkoli dvou osob, a tak nemusíte nutně sledovat příjmení, ale třeba i linii mateřskou.

a) obecná přímá linie:
Propojení jedné osoby s jedním (nejstarším) předkem, vhodné pro hledání spojení se slavným předkem.
b) otcovská přímá linie:
Hledaní nejstaršího mužského předka známé osoby.
c) mateřská přímá linie:
Hledaní nejstaršího ženského předka známé osoby.
d) propojení dvou příbuzných:
Hledání společného předka dvou příbuzných osob.
Bádání je možno doplnit o údaje o partnera, to je narození popřípadě i úmrtí. Často se přímé linie doplňují o narození popřípadě o úmrtí sourozenců.


Geografický horizont našich předků I.

10. srpna 2008 v 23:30 | Matěj Kadlec |  Rodokmen
Žijeme v 21. století s neuvěřitelnými možnostmi, které nám přináší například internet. Zajímá-li nás, jaké je počasí v Číně, nebo jak vypadá staveniště WWC na Manhatonu či dopravní situace v Praze, není to problém. Stačí zadat příslušné výrazy do vyhledávače a vše máte jako na dlani. Jakékoli informace si přejeme, máme téměř okamžitě. Jak na tom ale byly naši předkové v 18. století? Co věděli o dění ve svém okolí a co o sousedních zemí? Jaká byla jejich informovanost? Jaký byl jejich geografický horizont?
Na to se pokusíme odpovědět v následujícím článku, který vychází a výbírá to nejpodstatnější z knihy Barbory Mlynaříkové, Geografický horizont prostého člověka v Čechách v letech 1740-1830. Dozvíme se, jak obtížné je mapovat tyto neprobádáné vody a co tyto obtíže způsobuje. Zjistíme, že farář nebyl vždy jen kazatelem v kostele a poznáme kam až sahá historie novin či poštovních služeb. Dveře do minulosti jsou pootevřeny...

Geografický horizont našich předků II.

10. srpna 2008 v 23:07 | Matěj Kadlec |  Rodokmen
Informovanost prostého člověka
Vypovídací hodnota jednotlivých zápisů a úvah jednotlivých kronikářů je různá. Záleží na míře informovanosti kronikáře a na charakteru jeho zápisů. Velký vliv mají životní zkušenosti a vzdělání. Většina vědomostí o existenci člověka na světě byla dána životní praxí, předávána ústně z generace na generaci či čtením staré, tradiční literatury, do které spadali knihy náboženské, dějepisné, obecně výchovné i odborně vzdělávací. Postupně se začali uplatňovat zkušenosti nabité cestováním a později převzala zásadní úlohu škola a veřejná osvěta.[1]